Připravil jsem si několik rekapitulačních zpráv k uplynulé sezoně, ve které jsme nakonec dokráčeli na vrchol a získali titul Mistrů Evropy. Nejprve bych zkusil vypíchnout klíčové momenty této cesty, přičemž se budu zabývat jen touto a minulou sezonou, dále do historie nepůjdu. Body jsou řazeny chronologicky nikoli dle důležitosti:
- První zápas sezony 16 venku se Švýcarskem – hodně jsem zvažoval zahrát CT na jednoho z největších konkurentů hned na začátek, nakonec jsme se smířili s prohrou, která nás ale v konečném důsledku nemusela mrzet
- Výhra v Turnaji útěchy, byť jsme do playoff šli až jako 6 - díky výhře jsme získali pořadatelství ME
- Domácí prostředí do celé ME – na první pohled vypadá, že kromě obou zápasů se Španělskem by asi výsledek nezvrátilo, ale je taky potřeba vidět, že i díky němu jsme nakonec na skore vyhráli čtvrtfinálovou skupinu a už dříve třeba pomohlo k tomu, že soupeři se s prohrou s náma smířili a koncentrovali se na jiné zápasy
- Přestup Hány – na konci sezony 16, začátku sezony 17 proběhlo (snad s výjimkou Kubeše) několik přestupů reprezentantů dle plánu (nebo aspoň dle záložního řešení), přestup klíčového muže sestavy Hány v době, kdy začínal na farmě být opakovaně problém s minutáží, vidím jako klíčový, Hána se dal rychle do pohody a bez problémů plnil roli, jaká se od něj očekává
- Zajištění si postupu ze základní skupiny 2 kola před koncem (byť i díky tomu, že ostatní týmy ve skupině se porážely vzájemně) - znamenalo to, že jsme si mohli dovolit celou skupinu odehrát na TIE
- Prohra s Německem (první normal v sezoně) – nejkritičtější okamžik v sezoně, který nás vrátil na zem po té, co jsme procházeli sezonou jako nůž máslem, a ukázal naše slabiny a postup do bojů o medaile se začal vzdalovat, naštěstí nikdo z dalších soupeřů podobný recept nezkusil (ale nemusel by mu ani fungovat, protože Němci použili taktiku, na kterou její hráči byl vhodní), zápas mě ale přivedl na myšlenku nastavování sestavy, které jsme ve zbylých 5 zápasech použili hned 4x a posunul kvalitu našich výkonu zase o kousek výše
- Zranění (zatím) 2. nejlepšího podkošového hráče (světa) Urbánka – tým ukázal svoji sílu a dokázal Slovensko, Španělsko i Maďarsko porazit i bez něj
- Risk proti Španělsku – proti Španělsku jsme v éře drtivé převahy podkošových útoků a osobní obrany zariskovali přepozicovaným patientem (trpělivě) a 2-3 zonou, risk přinesl vcelku přesvědčivou výhru a vrátil nás do hry o medaile, taky přinesl uznání mnohých manažerů z celého světa a zřejmě se stal počátkem pro změnu zaběhaných taktických a tréninkových stereotypů
- Semifinále s Polskem – uvěřili jsme tomu, že Polsko jde do zápasu po CT a zariskovali PO normal, abychom pro finále získali max. náladu (do finále jsme z hlediska nálady tak šli po 8x TIE, 1x normal, 4x TIE – počítáno od začátku sezony) a exhibicí v posledních 15 minutách jsme světové šampiony odsoudili k bronzu
- Finále se Španělskem – soupeře jsme přehráli, přestože to vypadá, že proti námi zvolené taktice zvolil nejlepší možnou protitaktiku (i když těžko posoudit, jak efektivní by byli ve 3-2 zoně), nejspíše Španělé ale neušetřili náladu v semifinále (není to 100% jisté) a hráli jsme tak odhadem s náladou vyšší o 2-3 stupně plus výhodou domácího prostředí
A vypisuji soutěž o čtvrtletního supportera, bude trvat do konce tohoto týdne. Vyhraje ji ten, kdo připraví nejlepší nový banner a logo pro národní tým. Měly by v něm být použitý národní motivy/barvy a motiv trofeje pro Mistra Evropy, na naší stránce zatím chybí, ale můžete se povídat třeba na Španělskou, tak ho najdete za sezony 15 a 11 (http://www.buzzerbeater.com/country/7/nt/overview.aspx).