Podruhé za sebou na nižší úsilí, podruhé za sebou nepovedený zápas, Estonci nás porazili 93:76.
Už začátek zápasu byl pro nás špatný a soupeř se rychle dostal do dvouciferného náskoku, druhou čtvrtinu se nám ale podařilo zabojovat a stáhli jsme rozdíl na 4 body. Jenže ve třetí čtvrtině nás Estonci opět přejeli a ztráta 21 bodů před poslední částí už byla nedostižitelná.
Úspěšnost střelby nás zase tolik netrápila, 32-89 ještě není úplně špatné. Dobře jsme na tom byli i na doskoku, kde jsme soupeře jednoznačně přehráli. Hlavní problémy v naší hře byli dva: vysoký počet 15 ztrát na naší straně oproti 7 estonským a především příšerná obrana na perimetru, jež vedla k proměněným 13 trojkám z 26 protivníkových pokusů. Obzvláště v první čtvrtině, kdy soupeř házel za tři osmkrát, z toho jednou z půlky, jednou neproměnil, jednou byl faulován a pět střel zapadlo do koše.
Na naší straně byl jediným, kdo si opravdu zaslouží pochvalu, Silný. Ten nám vystřílel 21 bodů, ke kterým přidal i 7 doskoků. Špatně nezahrál ani Vachek s 16 doskoky.
Tabulka se vyvinula tak, že Itálie má jistotu prvního místa s bilancí 4-0. Na postup můžou pomýšlet především Srbové a Litevci, malou naději máme i my (2-2). Teoretickou šanci na baráž mají i Polsko a Estonsko, ale jediná výhra ze čtyř zápasů je nestaví do příznivé pozice.
V posledním kole narazíme na Itálii, které už o nic nejde a zápasu s námi nebudou přiklánět vysokou důležitost. Jelikož Srbsko ve vzájemném střetnutí narazi na Litvu, naše výhra by nám zajistila 3.místo a tím i baráž. Při opravdu příznivé konstelaci hvězd a kupě štěstí můžeme pomýšlet i na medaili, ale ta už není v naší moci.
Na externí dám nějaké poznatky k Italům až v průběhu týdne, nejdřív musím něco o soupeři zjistit...