Jestli jsem to spávně pochopil, tak je problém, že dohody někdo nedoržuje. Ten prvek tohohle rizika tam musí být, jinak by bylo racionální hrát TIE pořád (což je často i tak). Nedoržení je nevýhodné, dává výhodu jen v onom zápase za cenu okamžité nevýhody (obvykle i při normalu) v nejbližších zápasech a dlouhodobé formou ztráty kreditu. Vidím větší problém v tom, když někdo nedoržení dohody neunese - chtěl by to mít moc lehké, ten aspekt - hrát TIE a buď věřit, nebo prostě být srozuměň s tím, že portistrana TIE třeba hrát nebude nebo nad tím dumat, zda se dá oponentovi věřit a jestli třeba nedát preventivně normal a dát na intuici, že soupeř se chystá nedodržet (nebo samozřejmě jít do toho od počátku s umýslem dohodu zneužít) - tma musí být. Mám větší problém se zveřejňováním (údajných) nedodržení, vždycky je tu problém, že šlo o nedorozumění, faktor mimo BB (třeba mně se jednou neplánovaně povedlo nestihnout nastavit adekvátní sestavu včetně tie, protože Amíci mění čas jindy a hrálo se o hodinu dřív) a v neposlední řadě se nařčený nemá jak efektivně bránit, protože na každém šprochu pravda trochu. Tyhle věci by se měly sdělovat jen přes poštu, ať už jsou jakkoliv pravdivé.
Celkově mě trochu zaráží ta nedůvěra vůči dohodám tady. Znám hry, kde podobným nedodržením mohou hráči získat i zásadní strategickou výhodu (původně desková hra Diplomacy), jakási forma zrady je běžnou součástí hry a téměř nutným předpokladem cesty k vítězství, přesto si hráči této hry obvykle věří a vytvářejí spojenectví trvalejšího rázu.
disclaimer: ve výše uvedeném nemám na mysli nikoho konkrétní (až na tne příklad se mnou), považuji nedoržování dohod za těžko oddůvodnitlený a neopodstatněný krok, sám dohody dodržuji, ať už je nabízím, přijímám nebo hraju bez nich. Ale pamatuji i hry, kdy obě strany daly, přes dohodu TIE-TIE, Normal a nebyl žádný větší problém:-)