Cesta Turnajem útěchy skončila bohužel před branami finále, nad naše síly bylo favorizované Srbsko
(44544).
Ani vyšší úsilí a soupeřova netrefená příprava nevyvážily kvalitu a domácí prostředí na straně Srbska. Soupeř se řídí příslovím "nejlepší obrana je fakt dobrá obrana" a náš útok se přes ní těžko prosazoval (úspěšnost střelby 27-98 celkem, 3-24 za 3b hovoří jasně). Na TL jsou dva jejich podkošoví náhradníci Roganović (OD 14 v době zápasu, ID 18, RB 14) a Bilić (OD 15, ID 18, RB 14). Na doskoku jsme sice byli lepší (53-46), ale co to bylo platné. Nedobře se dařilo Vlčkovi, který se za 22 minut vyfauloval a měl na svědomí 40 % našich faulů. Strachota ho dokázal nahradit bohužel jen v doskocích (0 b za 26 minut na palubovce). Nejlepším hráčem byl tentokrát Peroutka - měl body, doskoky i asistence a vyvaroval se faulů.
ME v Srbsku v příští sezoně tak bude co se cesty na MS týče těžší, ale ne beznadějné.
Díky všem manažerům za trénink reprezentantů někdy i na úkor klubových úspěchů. Formy zejména klíčových hráčů byly výborné po celou sezonu. Příští sezonu proběhne asi lehký řez soupiskou, někteří hráči už dres Česka nadále oblékat nebudou, a to z různých důvodů.
Také vzhledem k čím dál nižšímu počtu aktivních českých manažerů (momentálně 173, ještě v listopadu 176, když jsem nastupoval na pozici manažera NT téměř 190) bude potřeba se zamyslet jakým směrem se repre bude dál ubírat. Už teď je evidentní, že není šance trénovat všechny nadějné hráče, chybí jak tréninková místa tak peníze na nákup a trénink tak neprobíhá optimálně. Zároveň i přes snahu o jakous takous otevřenost se zdá, že národní tým zajímá jen pár veteránů (čest výjimkám), ale i na klubové úrovni je ticho po pěšině (těžko se tomu divit při cenách hráčů a době tréninku).
Last edited by NO-15 (Слава Україні!) at 12/27/2017 3:27:07 AM