Po velikém boji jsme udolali silnou Litvu 96:94 po prodloužení. Do souboje dvou Vnitřních Izolací jsme vstoupili velmi dobře a během první čtvrtiny jsme si dokázali vytvořit až 9bodový náskok. Ten však soupeř ještě do přestávky stáhnul a čtvrtina skončila jejich vedením o 2 body. Ve druhé čtvrtině to s naším týmem vypadalo špatně, ztráta se vyšplhala dokonce na 11 bodů, ale na začátku druhého poločasu jsem již byli zase ve vedení. Od té doby byl zápas prakticky vyrovnaný, až v prodloužení rozhodl Slezák.
Zápas byl velmi vyrovnaný i po statistických stránkách, střelbu jsme měli lepší se skoro padesáti procenty, mírně kvalitnější byli i naše tříbodové pokusy. Vítězství nás ale málem stály trestné hody - především Vočka (0-4) a Vachek (0-6). Jinak ale oba dva táhli tým a Vočku bych se nebál označit za nejlepšího hráče s 19 body, 5 doskoky a 5 asistencemi, soupeřovo SF přes něj navíc dalo jen dva koše. V doskokách se předvedli především Vachek (13) a Glac (17). Nejvíce bodů, 21, nastřílel Zátopek se střelbou 6-13 a šestkami 8-9, jeho vyfaulování v prodloužení naštěstí zápas neovlivnilo.
V naší skupině Italové na vyšší úsilí porazili Polsko, na stejné úsilí Srbové hladce vyhráli nad Estonskem, což by pro nás měl být dobrý signál. Pro prozatimní tabulku to znamená, že v čele jsme my spolu s Italy (2-0), pronásledovat nás budou Srbové a Litevci (1-1) a velmi složité s postupem to už mají Poláci a Estonci (0-2).
Podle toho, jak se skupina vyvíjí, by bylo alibistické klást si menší cíle než postup do baráže o MS, ke kterému by snad mohlo stačit vyhrát už jen jediný zápas.
I vzhledem k tomu se chci zeptat: do případné baráže se nálada přenáší?
Příští týden nás čeká tým Polska, který je zatím hodně za svým očekáváním a bude se snažit proti nám udržet postupové naděje. Již zítra dám něco na externí, tak se můžete podívat ;)